Tři hodiny ráno, pět stupňů pod nulou, přes hustě padající vločky je vidět sotva na pět metrů. V zimním tichu je slyšet pouze vlastní dech. Jakým směrem vlastně ta zastávka byla? Všechny ty paneláky vypadají přece úplně stejně!
Takovou situaci můžou vozíčkáři vyřešit v Praze a Středočeském kraji jednoduše. Stačí zvednout telefon a zavolat taxi. Jaké možnosti ale mají lidé s tělesným postižením v jiných městech?

Od ledna 2012 jezdí po Praze a Středočeském kraji taxi pro invalidní osoby a vozíčkáře. Soukromá firma disponuje dvěma auty s nájezdnými plošinami. Cena za kilometr je po Praze 25 korun a minimální cena jedné jízdy je 250 Kč. Při mimopražském výjezdu je účtováno 20 korun za kilometr, ovšem nejnižší sazba za jednu jízdu přijde zájemce na 500 Kč. Auta jsou vybavená plošinou a uvnitř se dá vozík bez problémů ukotvit. Výhodou tohoto projektu je bezpochyby možnost využít tento způsob přepravy 24 hodin, 7 dní v týdnu. Na druhou stranu je taxi pro vozíčkáře finančně náročnější než přeprava, kterou zajišťují neziskové organizace.

Jak si nová služba prozatím stojí?

Na rozhovor odpovídal Jakub Pobořil, ředitel projektu Taxi pro vozíčkáře.

Jak je služba taxi pro vozíčkáže vytížena?
V současné době máme průměrně 2 výjezdy denně, tedy přibližně 10-15 týdně. Tendence je zatím vzrůstající.

Využívají taxislužbu více lidé z Prahy nebo spíše ti, kteří jsou z jejího
okolí?

Zatím 95% klientely tvoří lidé z Prahy. Avšak mnoho z nich realizuje či plánuje cesty mimo Prahu

Je více výjezdů přes den nebo v noci?
Překvapivě 80% tvoří jízdy přes den

Plánujete zvýšení počtu aut?
Ano, zároveň bychom rádi pokryli celý středočeský region a do budoucna i další města.

Podle slov Tomáše Nováka z přepravní společnosti Portage, která v Praze rovněž poskytuje přepravu lidem s tělesným postižením, se nejedná o první taxi pro vozíčkáře v Praze, které funguje 24 hodin, 7 dní v týdnu. „Je možné, že vznikla nová firma, a jako první si dala do názvu slovo „TAXI“, ale první služba, která poskytuje dopravu vozíčkářům, to není. V Praze podobných služeb, jako poskytujeme my, existuje několik,“ uvedl Novák. Další firmou nabízející přepravu v kterémkoliv čase je například SOCIETA, o.p.s.

Levněji, ale ne tak pružně

Přeprava imobilních osob je zajišťována různě. Většinou jde o neziskové organizace jako je brněnská Liga vozíčkářů, Ostravská organizace vozíčkářů, zlínská organizace HANDICAP a další. Tento druh přepravy je ve většině případů alespoň z části dotován městem. Proto jsou tyto služby o mnoho levnější, než u soukromých společností, které příspěvky z městského rozpočtu nedostávají. Na druhou stranu, není-li požadovaná, je výrazně doporučovaná rezervace jízdy předem. Většinou je možné se dovolat na dispečink v čase 9.00 až 16.00 a přepravu si objednat.  „Nedokážeme si představit financování taxislužby, která by fungovala nonstop – buď by musela být přeprava znatelně dotovaná, nebo by vyšla hodně draze,“ říká ředitel HANDICAPU Zlín Aleš Chudárek.

I běžné taxi je dostupné

„Běžné“ taxislužby jsou schopny přepravit vozíčkáře jen za určitých podmínek. „Záleží na tom, o jaký vozík se jedná. Pokud je to vozík skládací, přeprava možná je, pokud se jedná o vozík elektrický, bohužel to možné není,“ říká majitel firmy provozující taxislužbu v Ostravě Radek Březina. Oslovené taxislužby uvažují o zavedení takovéto služby, ovšem podle nich je zájem vozíčkářů minimální, což je od investic odrazuje. Jedním dechem ale také dodávají, že čas od časů se nějaký vozíčkář ozve, takže řidiči už jisté zkušenosti mají. „Tomuto projektu jsem nakloněn, ale naše finance nám neumožňují takovýto minibus pořídit,“ komentuje současnou situaci Jaroslav Vávra provozující taxi po Brně.

Jan Štětka

Čtěte také:

Jedna reakce do “„Taxi!“ může zakřičet i vozíčkář”

  1. Holásková napsal:

    jak se vám jezdí v novém autě.

Reagovat