Cenu VVZPO za publicistické práce získal i dokument Praha snů o (bez)bariérové dopravě | Vozíčkář

Cenu VVZPO za publicistické práce získal i dokument Praha snů o (bez)bariérové dopravě

16.12.2014

Čipera dostává cenu 1Slavnostní večer spojený s vyhlášením výsledků a udělením cen se konal k Mezinárodnímu dni osob se zdravotním postižením a jeho tradičním dějištěm byl 2. prosince Lichtenštejnský palác na Kampě. Letos bylo přijato celkem 85 publicistických děl.

Ceny uděluje Vládní výbor pro zdravotně postižené občany těm, které nejlépe a nejzajímavěji upozorňují na problematiku zdravotního postižení. Soutěž byla poprvé vyhlášena v roce 1994 a za dobu její existence porota posoudila více než 1200 prací. Hodnoceno je zejména to, jak může přihlášené dílo oslovit širokou veřejnost, seznámit ji s daným tématem a pozitivně ovlivnit její přístup k lidem se zdravotním postižením.

 

● Tisková kategorie

Do této kategorie mohla být přihlášena díla písemná, veřejně publikovaná tiskem nebo prostřednictvím internetu. Porota vybírala z 56 přijatých prací jak z běžného tisku, tak z časopisů organizací osob se zdravotním postižením nebo odborných časopisů. Přihlášeno bylo i několik publikací. Ceny předával ministr pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiří Dientsbier, místopředseda VVZPO.

 

Čestné uznání náleží kolektivu autorů ve složení Eva Baborová, Petr Dušek, Tereza Uhrová, Eva Meisnerová a Martina Puršová za publikaci PARKINSONOVA NEMOC Z RŮZNÝCH POHLEDŮ, kterou vydala Společnost Parkinson.

Pacienti s Parkinsonovou nemocí se denně potýkají s potížemi, které omezují jejich pohyblivost, komunikaci, příjem potravy a soužití s okolím. Autoři se věnují problematice z hlediska neurologického, psychiatrického, výživového apod. Jedním z témat je i fyzioterapie a návod na cvičení doplněný obrázky. Každá kapitola odborného textu je zakončena příběhem jednoho z nemocných. Cílem publikace je pomoci pacientům a jejich rodinám.

 

Další čestné uznání je určeno Petře Pášové za článek ZA VÝLOHOU LIDÉ KOUKAJÍ, JAK JIM ŤUKÁTE NA SKLO, který vyšel v Olomouckém deníku.

Autorka si na vlastní kůži vyzkoušela, jak komplikovaný je pohyb po městě, když člověk nevidí. V rámci 14. ročníku závodu nevidomých a slabozrakých Tyflomobil si s bílou holí a s průvodkyní vyšla do ulic Olomouce a nezastavila se ani před eskalátory. V reportáži také představila neziskovou organizaci Tyfloservis a služby, které zrakově postiženým nabízí.

 

III. cena byla udělena Ditě Šamánkové za článek DOKUD NÁS SMRT NEROZDĚLÍ… NEVĚRA JAKO ÚNIK PEČUJÍCÍHO PARTNERA, který byl publikován v časopise Psychologie dnes.

Autorka je česká psychiatrička a psychoterapeutka, v současné době působí ve Velké Británii. Když do vztahu dvou lidí zasáhne tragická nehoda nebo nemoc, je přirozené, že se zdravý partner o svého druha postará. Málokdo si však dokáže uvědomit všechny důsledky do budoucna. Vlivem zátěže z nemoci se mění psychika i chování obou partnerů, takže může dojít k postupnému rozpadání vztahu. Je nevěra v tomto případě hodna odsouzení? A jaká je pozice nemanželského partnera pečující osoby? Autorka se seriózně zabývá otázkami, o kterých se moc nemluví.

 

II. cenu získal Štěpán Beneš za článek VOZÍČKÁŘKA SE STETOSKOPEM, který vyšel v časopise Můžeš.

Osud kvalifikované zdravotní sestry Marie se zdá být až románově výjimečným. Po úrazu pádem z koně dostala šanci vrátit se na svoji původní pracovní pozici na americké ambasádě, kde je handicapovaný zaměstnanec zcela běžnou záležitostí. Kromě rodiny a přátel jí velmi pomohlo i Konto bariéry, např. se stavební úpravou bytu a s pořízením handbiku, který jí umožnil nadále sportovat. K plnému návratu do života už zbývala jen svatba a narození vlastního dítěte. Obojí se Marii splnilo. Článek z časopisu Můžeš ukazuje, že kde je vůle, je i cesta – hlavně to nevzdat.

 

I. cenu si odnesla Veronika Cézová za seriál PRAŽSKÉ NEZISKOVKY vycházející v Pražském deníku.

Ukázka devíti článků z rozsáhlého seriálu po všech stránkách splňuje zadání soutěže. Autorka odvedla obrovský kus práce. Systematicky se věnuje různým typům postižení, na příbězích jednotlivých lidí a rozhovorech s nimi přibližuje veřejnosti problémy, které život s handicapem přináší. Současně vždy představí organizaci, která osoby s určitým postižením sdružuje, a služby, které jim poskytuje.

 

● Rozhlasová kategorie

V této kategorii bylo hodnoceno 14 pořadů, vesměs z rádia Proglas a Českého rozhlasu. Ceny předávala ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marková, místopředsedkyně VVZPO.

 

Čestné uznání náleží Petru Kronikovi za pořad z cyklu studia Jan Neumann BIBLE PRO NESLYŠÍCÍ, kterou odvysílalo Rádio Proglas.

Reportáž zachycuje vznik překladu Bible přímo z původních jazyků hebrejštiny a řečtiny do českého znakového jazyka v rámci projektu Bible bez hranic, který vedou biblisté Teologické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Jedná se o unikátní počin nejen z hlediska výjimečnosti svého zaměření, ale i z hlediska lidské sounáležitosti a spolupráce akademických pracovníků a tlumočníků s neslyšícími, kteří jako dobrovolníci pracují s velkým nasazením a jsou oddáni své práci. Kromě toho, že neslyšící získají možnost seznámit se s Biblí ve svém rodném jazyce, je akcentována i jejich výchova k etice.

 

III. cena byla udělena pořadu NEŽ SE SETMÍ, který byl odvysílán Českým rozhlasem 2. Autorem je Dan Moravec.

Pořad je příběhem paní Niny, 50leté pacientky, která trpí atypickou formou Alzheimerovy choroby, a přesto má touhu účinně pomáhat (formou reminiscenční terapie) stejně postiženým lidem. Nikdo z vědců stále nenachází příčiny této choroby, neví se, kdy propukne, a nedá se ani úspěšně vyléčit. O to cennější je oblast následné péče i trénink zbytkové paměti, zajišťující důstojné prožívání zbytku života.

Jedná se o velmi aktuální téma, které rok od roku, spolu s nárůstem počtu starých spoluobčanů ve společnosti, nabývá na důležitosti. Tajemná Alzheimerova nemoc, o které se v pořadu bez zbytečného patosu hovoří, se může paradoxně stát i lidsky cenným pojítkem mezi skupinami lidí takto znevýhodněných, jejich pečovateli a ošetřovateli v rodinách.

 

II. cenu získal pořad s názvem CIRKUS PACIENTO JEDE! z cyklu Dobrá vůle, který byl rovněž vysílán Českým rozhlasem 2. Autory pořadu jsou Petra Hynčíková, Lenka Svobodová a Dominik Budil.

Autoři natočili práci amatérských cirkusáků–terapeutů z občanského sdružení Ledovec, která je zaměřena na pacienty v psychiatrických léčebnách. Takzvaný sociální cirkus je podle současné medicíny jedním z nejúčinnějších terapeutických postupů. Cirkus Paciento vystupuje v léčebnách a vnáší tam hravost a humor. Pacienti se na chvíli stávají akrobaty, kouzlí, anebo si zapívají s cirkusovým orchestrem. Kdokoli, kdo má chuť si na chvíli roli cirkusáka vyzkoušet, se může zapojit. Tato činnost vnáší do tváří úsměv a zaujetí, potlačuje apatii. Hravost způsobuje radost a prolamují se bariéry mezi lékaři, personálem a klienty.

 

I. cenu si odnesla Radka Rozkovcová za pořad VIDĚT NEVIDĚNÉ z rozhlasového cyklu Kafemlýnek Rádia Proglas.

Dokument je mimořádně zdařilou a obdivuhodnou výpovědí nevidomé, vzdělané mladé ženy, která se svým nevidomým mužem vychovává zdravé temperamentní, dnes již 5leté dítě. Její pozitivní a zdravě sebevědomý postoj k sobě i k životu nutí i její okolí zacházet s ní důstojně jako s člověkem bez handicapu. Úvahy o přístupu k porodu, výchově i nesnadné mateřské péči by zcela jistě mohly být inspirativní pro ostatní vidoucí i nevidoucí maminky.

 

● Televizní kategorie

Přihlášeno bylo celkem 15 pořadů vysílaných v televizi, zveřejněných na internetu nebo jinak veřejně publikovaných. Jednalo se o pořady České televize a dokumentární filmy. I letos byla úroveň televizních pořadů s problematikou zdravotního postižení velmi vysoká a vyrovnaná, jak po stránce obsahové, tak stylem a profesionalitou zpracování. Porotě se opět nevybíralo snadno. Dá se říci, že se posléze shodla na pořadech (aniž by se o tomto úhlu pohledu předem domluvila), jejichž téma je v současnosti aktuální. Ocenění vítězným pořadům předával předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása, místopředseda VVZPO.

 

Čestné uznání obdržel dokument TVORBA DIALOGU NOVÉHO S KLASICKÝM. Autorem je Miloslav Hlavsa, námět napsaly Helena Váňová a Jana Večlová, spolupracovali Roman Pošta a Romana Skála Rosenbaum.

Oceněný dokument je reportáží z výstav, které uspořádala v Soběslavi společnost Parkinson Help. Toto občanské sdružení pomáhá lidem, kteří trpí Parkinsonovou nemocí, ukazuje možnosti jejich plnohodnotného uplatnění, pořádá sportovní a kulturní akce, ale především šíří osvětu mezi laickou i odbornou veřejností. Malá znalost problémů postižených způsobuje zbytečná nedorozumění. Parkinson Help chystá i založení centra, které by se věnovalo výhradně parkinsonikům, protože jich přibývá a nemoc zasahuje stále mladší lidi: objevit se může už mezi 30. a 40. rokem života.

 

Další čestné uznání náleží Michaele Fialové, Tomášovi Kaprasovi, Anně Kovářové, Aleně Derzsiové za pořad KOUSEK NEOBYČEJNÉ LÁSKY z cyklu Příběhy, které svět nevidí, odvysílaný Českou televizí.

Pořad o Domovu svaté Magdalény v Jiřetíně pod Jedlovou, kde pomáhají maminkám, jejichž hendikepy jsou mentální i sociální. Pocházejí ze špatného rodinného zázemí a podstatnou část dětství prožily v dětských domovech, v dospělosti často zažily domácí násilí. Domov jim a jejich dětem poskytuje bydlení, zaměstnankyně Domova je učí hospodařit s penězi, chodí s nimi nakupovat, učí je domácím pracím… A především je jim dána možnost soužití s dětmi a podpora přirozených vztahů, jaké se svými rodiči nezažily. V Domově se učí „normálně žít“. Pomoc Domova sv. Magdalény je neokázalá, v porovnání s dalšími sociálními službami patrně finančně méně náročná, nicméně neocenitelná.

 

Čestné uznání obdržela i Silvie Kleková za pořady České televize AUTISMUS U DĚTÍ, LÉČBA NÁDORŮ U DĚTÍ A REHABILITACE TĚLA A MOZKU z cyklu TEP 24.

Pořady informují o nových výzkumech a zavádění nových léčebných postupů v daných oblastech v Česku. Jejich předností je mj. jejich koncepce: pozornost je kromě nemoci a nemocným věnována i osobnostem lékařů, kteří se jednotlivým nemocem věnují.

O autismu toho již bylo napsáno a natočeno dost, také v tomto dokumentu se seznámíme s několika kazuistikami, ale zároveň se dozvíme o novém výzkumu tohoto postižení. V Brně byl zahájen výzkum genetického základu autismu, od něhož si lékaři slibují, že umožní prenatální diagnostiku onemocnění. Vždyť dětí s poruchou autistického spektra je u nás zhruba 10 tisíc!

V dalším pořadu poznáme některé nové nadějné postupy dětské neurochirurgie, které pomáhají v léčbě nádorových onemocnění u dětí: léčby nádoru sítnice přímým zavedením protinádorového léku do oční tepny a odstranění nádoru na mozku za pomoci nového navigačního přístroje, který dokáže přesněji určit chirurgům cestu k operovanému místu.

Rehabilitace těla a mozku na klinice v Hrabyni u Ostravy jistě zaujala svými obdivuhodnými výsledky lidi se zdravotním postižením, zvlášť starší část populace s jednou i více endoprotézami, pacienty po mozkových příhodách či po nejrůznějších úrazech. Snad odstranila jejich nedůvěru či zlehčování významu rehabilitace (zvláště když bolest už odešla a zdravotnická zařízení ji nabízejí jen v základním rozsahu) a přesvědčila je, že jen důsledná rehabilitace je podmínkou k návratu do normálního života.

 

III. cena byla udělena pořadu Klíč č. 14/2013 s názvem OSOBNÍ ASISTENCE vysílaného v České televizi. Autory tohoto pořadu jsou Michaela Fialová, Jana Hrdá a Alan Lederer.

Téma samo o sobě není nové. První průkopnicí osobní asistence u nás byla Jana Hrdá, která si ji sama vyzkoušela už v roce 1985. Ve snímku rekapituluje postupné prosazování tohoto principu pomoci vozíčkářům a vysvětluje, v čem se liší osobní asistence a pečovatelská péče, vztah postiženého a osobního asistenta, který za klienta dělá to, co on sám nemůže, podle Jany Hrdé „má ruce a ochotné srdce“.

 

II. cena patří dokumentárnímu filmu Erika Čipery s názvem PRAHA SNŮ.

Snímek není věnován idylickým krásám Prahy, jak by se mohlo z názvu zdát, ale problémům pohybu po Praze a zvláště v pražské hromadné dopravě. Mnoha jejím bariérám, které nepostihují pouze vozíčkáře, ale také rodiče s kočárky, malé děti, těhotné ženy, seniory i osoby s dočasným zdravotním omezením – vlastně lze říci, že všechny lidi v různých stádiích života. Tito lidé ve značném počtu problémy ve filmu pojmenovávají a velmi podrobně popisují. Je tak zřejmé, jak v městské dopravě chybí mj. promyšlená koncepce a návaznost mezi jednotlivými segmenty. Často na nedomýšlení problémů doplácejí i existující dobré dílčí úpravy, protože mezi nimi neexistuje potřebná návaznost. Film je „neufňukaný“, svižný a kromě jiného ukazuje, jak řadě mladých lidí nejsou tyto problémy lhostejné, jsou ochotni zveřejňovat je a usilovat o jejich nápravu. Jak v pořadu zazní, „v tomto směru jsme jako společnost za posledních 20 let ušli velký kus cesty, ale větší nás ještě čeká.“

 

I. cenu získal pořad ŽIVOT SE SMRTÍ, sedmidílný cyklus Šárky Horákové-Maixnerové, Petry Všelichové, Richarda Hýska a Lenky Polákové, který byl odvysílán Českou televizí.

V době, kdy se diskutuje o možnosti svobodně zvolit způsob odchodu ze života, kdy zároveň narůstá antagonismus mezi generacemi a kdy být starý a nemohoucí se jaksi nehodí, je třeba ocenit odvahu autorů, kteří s úctou a velkou citlivostí nahlížejí do osudů sedmi lidí, kteří onemocněli rakovinou. Časosběrný dokument sleduje v průběhu jednoho roku, jak se vyrovnávají každý sám za sebe a každý po svém se smrtelnou nemocí. Hovoří o svých životech, o své léčbě, o svém umírání. Někteří využili paliativní péči, která je určena lidem v pokročilém nebo terminálním stadiu nemoci, jiní se spolehli na své blízké. Ukazuje se, jak nesmírně důležité je, když jsou kolem umírajících lidé, kteří je provázejí. Dokument je cenný zejména tím, že nahlíží do soukromí lidí, kteří si už na nic nemusejí hrát, vědí své a vyjadřují se s naprostou upřímností. Zároveň ale připomíná, že kohokoli může potkat taková definitivní výzva a že možná někdy sám bude někoho v okamžiku odcházení provázet či potřebovat.

(mp)

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>