Kulturistika – životní styl. Je třeba hledat cestu, ne překážky!

3.5.2017

07_Sport-01-2017 Majiteli kompletní medailové sbírky z mistrovství Evropy, kulturistovi Danielu Minsterovi, který je zároveň trojnásobným mistrem republiky, se splnil sen. Svými mezinárodně oceňovanými výsledky se přičinil o zisk PROFI karty, jež mu umožní představit se letos na pódiu nejprestižnější soutěže planety Arnold Classic, zároveň i v profesionální divizi IFBB.

– Jsi průkopníkem soutěžní kulturistiky vozíčkářů v České republice. Můžeš tento sport blíže představit našim čtenářům a případně nalákat další zájemce?
Jedná se o zcela totožný sport s kulturistikou zdravých jedinců. Musíme mít připravenu volnou sestavu na hudbu a předvádíme pouze horní svalové partie těla v daných pózách, což tvoří jediný rozdíl oproti „klasice“.

Pokud to s kulturistikou myslíte vážně, tréninky mají svá pravidla a uzpůsobují se danému období. Například v objemové (předzávodní) fázi nabíráme svalovou hmotu tím, že přijímáme větší množství energeticky bohaté stravy a zvedáme nejtěžší váhy. Stimuluje se tak svalový růst. Pak následuje rýsovací příprava spojená s tvrdou dietou, kdy jsou strava i tréninky uzpůsobeny k zachování svalové hmoty, ale zbavujete se nechtěné tukové vrstvy. 03_Sport-01-2017

Osobně se domnívám, že tento sport napomáhá vozíčkářům zaktivizovat zdravé a ovladatelné svalstvo, tím si podstatně zlepšit fyzickou připravenost.

– Spolu s bratrem vás jako kluky ke kulturistice přivedl tatínek. Měl jsi již coby puberťák ambice na titul Mistra Evropy? Kde jste tenkrát cvičili a s čím?
Ano, ke kulturistice nás přivedl náš otec. Cvičívalo se po sklepech a garážích v tzv. čekárnách s podomácku vyrobenými činkami. Tehdy jsem si vůbec nepohrával s myšlenkou, okusit někdy v budoucnu soutěžní podia.

– Můžeš prozradit, kdy a jak ses dostal na vozík a jaký máš hendikep?
Před jedenácti lety jsem měl těžkou autonehodu. Došlo při ní k rozdrcení desátého hrudního obratle, následnému přerušení míchy v oblasti hrudníku a úplnému ochrnutí ve spodní části hrudního koše. Ve vysoké rychlosti na namrzlé vozovce jsem dostal smyk. Přišla mi sms a já hledal mobil zapadlý mezi sedadla. Dostal jsem auto do protisměru, zbrkle trhnul volantem a vyletěl z vozovky. Dopraváci prý naměřili 32,5 m dráhu letu a pět kotoulů přes střechu, než auto zůstalo ležet v poli na boku. Vše se přihodilo okolo sedmé večer, našli mě až o dvě hodiny později. Hasiči mě doslova vyřezali z auta a zafixovali pro převoz. Co následovalo, již všichni vozíčkáři dobře znají.

– Kdo tě v té době držel nad vodou? Bylo po obvyklém kolotoči (nemocnice, rehabilitace) hned jasné, že chceš 01_Sport-01-2017sportovat?
Zásadní oporu sehrála rodina, děti a hlavně má žena, která mi byla neustále nablízku. Během léčby a rekonvalescence jsem vůbec nepomýšlel na nějaké sportovní vyžití, spíše mne trýznily obavy o rodinu, aby fungovala a existovala jako před autonehodou.

Cesta ke sportu a kulturistice byla dlouhá. Na internetu jsem objevil videa lidí cvičících s činkami na invalidním vozíku a snažil se něco okoukat a přizpůsobit svému hendikepu. Vyžádalo si to notnou dávku trpělivosti a času. Zde mě opět podržela manželka, která měla radost, že jsem si našel něco, co mě naplňuje. Zhruba 60 % svého těla neovládám, ale díky kulturistice jsem se dostal do skvělé kondice a pohyb na vozíku je tak pro mě o mnoho snazší.

– Viděla jsem kdysi tvé jméno na soupisce hokejového týmu. Nelákal tě i jiný kolektivní sport jako třeba basket či florbal?
Je to tak. Tři roky jsem jako brankář hrál sledge hokej za HC Sledge Studénka. Zkušenost dobrá, ale nyní se zcela věnuji výhradně kulturistice. Žádný jiný kolektivní sport mě nelákal.

02_Sport-01-2017– Jak náročná cesta byla k profi licenci? Celkem dlouho jsi objížděl amatérské soutěže, i když nabídku k profíkům od Nicka Scotta, duchovního otce profesionální kulturistiky vozíčkářů, máš od roku 2013.
Nabídka na profi kartu přišla ihned po zisku zlaté medaile na ME ve španělské Santa Monice. Snažil jsem se ale držet při zemi. Z hlediska kvality a velikosti svalového podílu na svém těle zatím nešlo konkurovat profesionálním soutěžícím v zámoří. Proto jsem pokračoval na amatérské úrovni a dále se zlepšoval.

Když se ohlédnu, radikální změna přístupu ke stravě odbourala některé nešvary. Žádné hřešení se sladkostmi ani s tučnými jídly. Pohybem na vozíku nespálím velké množství kalorií, takže dodržet předepsanou stravu bylo podmínkou k dosažení lepších výsledků. Další fakt tvoří zpestření jídelníčku v podobě masa, sýrů, přidalo se více zeleniny a ovesných vloček.

V tréninku pomohlo zapisovat si každý trénink a použité váhy. Najednou jsem získal přehled se zvyšováním intenzity samotného cvičení.

– Která byla hlavní překážka v otázce přestupu k profesionálům? Šlo zvláště o finance?
V prvé řadě to byl slabý svalový rozvoj horní poloviny těla, potřeboval jsem nabrat nějaké to kilo svalové hmoty, což nějakou dobu trvá. A finance? To je kapitola sama pro sebe.

05_Sport-01-2017– Jistě musíš mít profesionální přístup k tréninkům. Jaké volíš dávky v plném nasazení a těsně před závody? Prozradíš čtenářům jméno trenéra, případně s kým konzultuješ výživu, relaxaci, rehabilitaci…?
Momentálně se připravuji na profesionální soutěž Arnold Clasic v USA. Proběhne již za 5 týdnů. Trénuji v plném nasazení s tvrdou dietou, a to 6x týdně plus den volna. Délka značně intenzivního tréninku činí zhruba 75 minut, pauzy mezi cviky se pohybují od 45 do 60 sekund.

Stravu, intenzitu tréninku, vše konzultuji s naším státním trenérem Tomášem Burešem (nejúspěšnější český profesionální kulturista, výborný člověk a kamarád). Dalším velmi blízkým poradcem je dlouholetý činitel v oblasti kulturistiky Stanislav Pešat.

– Závodíš „pod křídly“ největších českých jmen v kulturistice. Pomáhají také se sponzoringem? Jak finančně náročná bude účast v americkém Columbusu?
Co se týče spolupráce s Tomem i Standou, jsem velmi spokojen. Obětují mnohdy svůj volný čas ve prospěch mého, za což jim patří velký dík.

Má účast na Arnold Clasic bude náročná. Ti, co dělají tento sport, ví své… Když to shrnu: posilovna, dojíždění do fitness centra, strava, speciální výživové doplňky plus doprava, ubytování v USA a plno dalších s tím souvisejících poplatků. Můžeme se v klidu bavit o částce cca 100 tisíc.

– Jistě nemalé částky stojí i každodenní speciálně upravovaná strava…
Tady jde o různé proteiny, aminokyseliny, vitamíny atd., kterými musíte tělo zásobit při tak velké fyzické námaze. Zrovna laciný sport to není. Mrzí mě, že se dosud nenašel ani jeden z českých výrobců doplňků stravy, ochotný mne podpořit v přípravě na profi závody, a to jsem se ptal opravdu všech. Nezbývá než si vše hradit sám.

– V kulturistice vozíčkářů závodí v jedné kategorii všichni sportovci s různou úrovní hendikepu bez srovnávacích koeficientů. Těžko se můžeš porovnávat s někým, kdo je „pouze ampuťák“ a ovládá třeba i břišní svalstvo.
Pokud by tento sport dělalo více hendikepovaných, sám bych navrhl minimálně tři skupiny. První s chybějící částí dolních končetin (u těchto závodníků je zbytek těla zcela v pořádku), druhou s poraněním v dolní oblasti beder (tělo od hlavy do pasu včetně břišního svalstva je plně funkční a v pořádku). Třetí skupinu by tvořili závodníci s poraněním míchy v oblasti hrudníku (charakteristické je funkční svalstvo hrudníku včetně horních končetin). Na druhou stranu, buďme rádi, že tyto kategorie nejsou plně obsazeny, raději více zdravých jedinců! Mohu-li sám za sebe říct, soutěž jako takovou beru spíše coby motivaci pro druhé. Máme šanci ukázat, že i na vozíku lze plnohodnotně sportovat. Samotná účast na této věhlasné soutěži je pro mne výhrou. 06_Sport-01-2017

– Tvoří titul Mistra Evropy hlavní úspěch tvé dosavadní kariéry? Na jaké další sukcesy jsi hrdý?
Určitě, prvenství na ME představuje nádherný úspěch. Ještě více mne ale těší, když nás vozíčkáře po soutěži zastavují zdraví závodníci a sklízíme obdiv za to, co dokážeme se svými hendikepy. To je víc než jakékoliv jiné ocenění a na to jsem hrdý.

– Doslechla jsem se, že pracuješ. Jak se vrcholový sport dá skloubit se zaměstnáním?
Každý den je náročný. Ráno vstanu v 4:45 a odstartuji každodenní koloběh. Musím kvalitně a plnohodnotně posnídat, poté odjíždím na šestou do zaměstnání. Pracovní doba mi končí v půl třetí. Pak rychle domů převléci a nachystat na 15:30, kdy autem dojíždím 20 km do fitness centra. Zde proběhne těžký a únavný trénink a okolo půl sedmé se dostávám domů. Někdy se mi návrat protáhne o nákup pro svou potřebu. Začnu s přípravou jídla na další den, rovněž proběhne sprcha a prohlídka dolních končetin. Je důležitá hlavně z důvodů možných tržných ran či dekubitů, což už se mi mnohokrát stalo a vždy mne to pak vyřadilo z tréninku. Následuje poslední jídlo: proteinový nápoj před spaním, aby tělo v noci po náročném tréninku nestrádalo. Většinou ve 22 hodin poprvé opouštím vozík, abych si lehl a spal. Večer toho opravdu mívám plné zuby, ale přeměna a výsledky mi za námahu stojí.

– A to jsem ještě nezmínila čtyřčlennou rodinu, jistě je to pro ni náročné…
Usiluji o to, abych rodinu ušetřil jakéhokoli strádání v důsledku mého sportu. Snažím se jíst kvalitně, nekupuji zbytečnosti, vše dvakrát zvážím. Nemám takový přístup k doplňkům stravy jako moji soupeři, kteří nepracují a naplno se věnují jen cvičení a relaxaci po tréninku. Navíc, z větší části jim vše hradí sponzoři.

Já se na tuhle cestu dal a chci jí dotáhnout do konce. Jednou by mne mohlo mrzet, že jsem šanci měl a nevyužil ji. Jak s oblibou říkám: peníze byly, jsou a budou. Prostě si na to musím vydělat!

– Je evidentní, že kulturistikou žiješ. Přináší radost, medaile, uspokojení, i něco málo slávy. Zejména ale zpevňuje fungující svalstvo. Co na tento sport a tvůj hendikep říkají lékaři?
Pravdou je, že se s kulturistikou lékaři neztotožnili, a proto poradenství s nimi nevyhledávám. Sám můžu říct, že mi samotné posilování hodně pomohlo v držení těla a stability vůbec. Jsem hodně soběstačný, mnohdy více než jedinci s 04_Sport-01-2017mírnějším poraněním míchy.

– Vždy se každého hendikepovaného sportovce na závěr rozhovoru ptám: Co ti vozík vzal a co dal?
Co mi vozík vzal? Snad trochu svobody toho pohybu, některá jiná sportovní vyžití, to je tak vše. A co mi dal? Především trpělivost v hledání jiné alternativy, jak překonat překážky. Díky kulturistice jsem se naučil disciplíně a fyzicky na sobě pracovat. Dnes již nerozlišuji, zda jsem na vozíku, či ne. To už dělá jen okolí.

Alex. M. Videmannová

 

A jak dopadlo americké klání na Arnold Classic?

Od sezóny 2011 se v profesionální divizi IFBB závodí také v kulturistice vozíčkářů. Vloni se poprvé v historii tato mladá kategorie stala součástí tradičního Arnold Sports Festivalu a v sobotu 4. března si vozíčkáři svou účast na Arnold Classic zopakovali. Do soutěže, na níž se bojovalo o prestiž i finanční odměny v celkové výši 6.000 dolarů, zasáhlo sedm borců. Nechyběl mezi nimi obhájce loňského vítězství Harold Kelley ani začínající český profesionál Daniel Minster.

Ten si již při volné sestavě, jejímž provedením závodníci svou účast na soutěži odstartovali, vedl skvěle. Přestože měřil síly převážně se soupeři, kteří se svým postižením v nižší oblasti míchy byli proti němu ve výhodě, dával už v tuto chvíli tušit, že sahá po výborném výsledku. Tuto skutečnost jenom podtrhlo, že při společném porovnávání všech účastníků soutěže pózoval po boku Kelleyho, který zvítězil na osmi z dosavadních deseti soutěží v profi kulturistice vozíčkářů a bez nadsázky představuje jakéhosi Ronnieho Colemana kategorie.

1761_Daniel_-ArnoldClassicPrávě Harold Kelley na Arnold Classic 2017 nakonec dosáhl na další vítězství, když těžil ze svých obvyklých předností, a to z mohutnosti, svalové hustoty a pěkných tvarů. Na to, že příští měsíc oslaví už šestačtyřicáté narozeniny, Harold navíc působí neskutečně svěže. Druhé místo bral mohutný Ital Gabriele Andriulli a na fantastické třetí příčce byl při svém profesionálním debutu vyhlášen Daniel Minster! Za zády tak náš závodník nechal proti uplynulým soutěžím vylepšeného Adelfa Cerameho i trio dalších soupeřů ve složení Antoni Khadraoui, Joshua Foster a Johnny Quinn.

Výsledky Arnold Classic 2017 – kulturistika vozíčkářů:

  1. Harold Kelley
    2. Gabriele Andriulli
    3. Daniel Minster
    4. Adelfo Cerame
    5. Antoni Khadraoui
    6. Joshua Foster
    7. Johnny Quinn

1761a_Daniel_-ArnoldClassic 

Zdroj a foto: http://kulturistika.ronnie.cz

Za sportovní redakci Vozíčkáře zasíláme Danielovi velké gratulace!!!

Share

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>