Letní slunečný den vyloženě láká k procházce pražskými uličkami. Jak idylické by bylo setkání s přáteli u žižkovské věže, pomalá procházka kolem kaváren až k soše sv. Václava, občasný adrenalin při překonávání obrubníků, kdyby… Kdyby se nejednalo o happening, který má upozornit na neutěšenou situaci v bezbariérové MHD. Pražská organizace Asistence, o.s. uspořádala akci s přiléhavým názvem Praha olympijská. 14. srpna sezvali přátele, čerstvého olympijského vítěze kajakáře Vavřince Hradilka, novináře, politiky a v 10.45 se vydali na cestu.

„Olympijské reggae, zpívám si cestou do práce, olympijské reggae, překonávám obrubník…“ improvizovali muzikanti na cestě po Vinohradské ulici. Hráli do kroku asi třiceti vozíčkářům, dalším desítkám jejich přátel a asistentů, dobrovolníkům, maminkám s kočárky. Průvod vedl s velkou olympijskou vlajkou Erik Čipera, neúnavný  bojovník za Prahu bez bariér. „Na celé ulici není jediný bezbariérový ostrůvek vhodný k nástupu do tramvaje. I v metru mají lidi na vozíku smůlu, do stanice Jiřího z Poděbrad se nedostanou,“ komentuje situaci pro všechny přítomné.

Novináři pilně zapisují každou informaci a vyptávají se, jak že to s těmi bariérami je. „Když jsem jel na místo srazu k žižkovské věži, musel jsem si objednat auto. Vůbec nevím, jak bych se sem jinak dostal,“ podotkl Michal Prager z Bezbatour, který se v Praze vyzná dokonale. Není to tedy jeho špatným orientačním smyslem, ale špatným stavem zastávek a obrubníků.

Cestou po Vinohradské ulici rozdávali lidé odění do starořeckého olympijského hávu lidem letáky s trefnou grafikou z dílny umělecké skupiny Schmutzig Artbite. Tyto letáky si rovněž můžete prohlédnout ve fotogalerii.

A proč zrovna olympijský boj? Na celé cestě bylo znát, že lidé na vozíku nepotřebují světové soutěžní klání ani dávky adrenalinu na divoké řece, stačí jim procházka v centru Prahy. Vysoké obrubníky, přejíždění hlavního tahu, kličkování mezi auty… a to vše v samém srdci Prahy. „Hanba!“ křičeli mladíci v davu, když za muzeem museli zastavovat dopravu, aby mohli lidé na električáku vůbec projet.

Happeningu se zúčastnil i známý David Drahonínský, který nás pojede reprezentovat na paralypiádu v lukostřelbě. Akci podpořil i olympijský vítěz kajakář Vavřinec Hradilek. Ten celou cestu absolvoval na vozíku. „Překvapily mě obrubníky, cesta z kopce, svah i to, že cesta tak dlouho trvá. Na konci jsem měl i puchýře.“ Cesta zaujala i kandidáta na prezidenta Jiřího Dienstbiera a rovněž se připojil.

Vavřinec Hradilek při pokusu najet na chodník

Místo 4 minut metrem jsme pochodovali hodinu, a to i po odečtení krátkých zastávek, kdy Erik Čipera seznamoval přítomné s příčinnami aktivit Asistence o..s. Je zvláštní, že se neustále bojuje za rovnoprávnost na pracovním trhu, v životě lidí se zdravotním hendikepem, avšak člověk narazí hned v přepravě do zaměstnání nebo na úřady.

Na závěr pár zarážejících čísel:

počet zastávek tramvaje pražské MHD – 629, z nich je 54 bezbariérových

počet stanic metra – 57, z nich je 34 bezbariérových

Text, foto, video: Aneta Šedá

Čtěte také:

Jedna reakce do “Místo 4 minut hodina. To je pro vozíčkáře cesta Prahou.”

  1. [...] Váš happening „Praha olympijská“ v srpnu upozornil na mizerný stav dostupnosti veřejné dopravy a sjízdnosti chodníků ve [...]

Reagovat