Muzikoterapie je cílené využívání zvuku a hudby k terapeutickým účelům. Má příznivé účinky i na lidi s těžkým zdravotním postižením. Na internetu nás zaujal rozhovor s Katarínou Grochalovou, která v naší zemi prosazuje takzvanou FMT-metodu. Jde o léčebnou metodu pocházející ze Švédska s vlivem na nervový a svalový systém lidského organismu, při níž se pracuje individuálně a neverbálně.
Název znamená v překladu „hudební terapie se zaměřením na funkce lidského těla“. Používají se jednoduché melodie – kódy (celkem asi 20), které terapeut hraje na akustický klavír a adept (označení pro klienta, pacienta) reaguje hrou na bicí nástroje. Hra není samoúčelná, neboť terapeut vede adepta ke konkrétní činnosti.
Pro bicí nástroje je určeno přibližně 30 modelů různého uspořádání (sestav) nástrojů. Postupuje se od nejjednodušších sestav, kdy adept hraje na jeden nástroj, ke složitějším sestavám se šesti a více nástroji. Pomocí klavíru, bicích nástrojů a speciálních paliček na bicí nástroje se u adepta rozvíjí pohyb, tedy jeho motorické funkce, a integrují další smyslové funkce: zrak, sluch, hmat. Adept je nucen začít sledovat a zapojovat svou stabilitu, koordinaci pohybů, koncentraci, logické myšlení, paměť, okrajové (periferní) vidění a orientaci v prostoru. Speciální stimulující prostředí a spolupráce mezi terapeutem a adeptem pozitivně ovlivňuje a podněcuje adeptův nervový systém.
Terapeutické sezení je náročné na koncentraci a představuje 20–25 minut efektivního hraní. Terapii je vhodné dělat jednou týdně, v některých případech stačí jednou za dva týdny.
FMT-metoda ovlivňuje-stimuluje vývoj motorických, poznávacích a emocionálních funkcí adepta. Je zvlášť vhodná při poruchách všech výše jmenovaných funkcí, uplatňuje se tedy jako léčebná metoda při:
– kongenitálních a získaných poruchách vývoje mozku a svalů (dětská mozková obrna, chromozomální poruchy, poškození mozku následkem náhlé mozkové příhody či úrazů);
– poruchách chování, autismu, Aspergerově syndromu, psychických poruchách (demence, deprese, Parkinsonova a Alzheimerova nemoc);
– specifických vývojových poruchách učení (dyslexie, dysgrafie, dyskalkulie), hyperaktivitě a problémech s koncentrací;
– u nevidomých, slabozrakých a sluchově postižených lidí;
– poruchách spánku, vyčerpání, stresu, úzkostných stavech;
– bez specifické diagnózy na udržení dobré tělesné a psychické kondice bez omezení věku.
Zmíněný rozhovor s Katarínou Grochalovou, která FMT metodu studovala přímo ve Švédsku, lze najít na internetových stránkách www.muzikoterapie.cz v rubrice Rozhovory.
(mp)
