Dlouho se o tom jen šuškalo, postupně však všechny spekulace získaly konkrétnější obrysy a zhruba od února letošního roku se staly realitou – existence Janských Lázní, zejména pak proslulé dětské léčebny VESNA, je ohrožena. Tato zpráva vyvolala nejen mezi pacienty, ale také zaměstnanci a příznivci lázní obavy a nejistotu. Jak to s lázněmi vypadá ve skutečnosti?

„Jestli nás ale náš hendikep něco naučil, pak je to nevzdávat se. A proto budeme za udržení Jánek bojovat ze všech sil,“ ujišťuje Adéla, jedna z dlouholetých pacientek lázní, jež se tam již od dětství jezdí léčit s mozkovou obrnou. O pozitivních účincích lázní jsou kromě Anny přesvědčeny i tisíce dalších lidí, kterým není osud dětské léčebny a areálu pro dospělé lhostejný. Svědčí o tom také celá řada podpůrných aktivit a akcí, jež spatřily světlo světa krátce poté, co se nad budoucností těchto populárních krkonošských lázní začala snášet mračna. „Na první poradě v únoru nám ředitel Roman Koudele řekl, že je situace vážná, ale není tragická. Uvedl, že lázně mají finance na pár měsíců, ale je stále šance, že z lázní bude ústav, což by nás zachránilo,“ popisuje počátky nejisté budoucnosti Janských Lázní jedna z dlouholetých zaměstnankyň, která nechtěla být jmenována.

Po několika týdnech však měla situace poměrně rychlý spád a v potaz tak přišly dvě možnosti – zeštíhlit podnik (v důsledku čehož by přišlo o práci 100 zaměstnanců, z toho 80 zdravotníků), anebo v brzké budoucnosti uzavřít dětskou léčebnu VESNU. „Ředitel Koudele se přiklonil k první variantě, na konci května byl však odvolán ze své funkce“, objasňuje jeden ze zaměstnanců lázní, jehož pracovní pozice byla v uplynulých měsících velmi reálně ohrožena.

Z pohledu pacientů, rodičů hendikepovaných dětí a dalších příznivců a podporovatelů lázní však nepřicházela v úvahu ani jedna z nabízených variant. Mnozí z nich měli na situaci totiž jednoznačný názor: Jedni z nich usuzovali, že aktuální situace je způsobena zejména novými indikačními seznamy. Jiní však připisují část viny také dnes již bývalému řediteli lázní, který se s komplikovanou situací zkrátka nedokázal vypořádat, a tak jeho odvolání kvitovali s radostí.

Počínání Romana Koudeleho však Iva Řezníčková, jedna z členek iniciativy Zachraňme VESNU, vidí takto: „Odvolání ředitele Koudeleho považuji za špatný krok. Z mého pohledu se snažil udělat maximum. Ministerstvo zdravotnictví na jeho opakované žádosti o řešení situace ve státních lázních nereagovalo. Navíc o záměru uzavřít VESNU vědělo, a nic pro její zachování nepodniklo. Odvolání ředitele tedy vnímám jako trest za to, že veřejně informoval o problémech vzniklých kvůli špatnému indikačnímu seznamu.“

Ať však lidé diskutující o problému patřili do kteréhokoliv „tábora“, všechny bez rozdílu spojila v dubnu spuštěná petice, která byla adresovaná jednak vedení SLL Janské Lázně, ale také samotnému ministerstvu zdravotnictví. „Pokles v počtu klientů a propuštění zaměstnanců způsobí existenční problémy mnoha firem v Janských Lázních, které jsou na lázních existenčně závislé (ubytovny, restaurace, obchody, pizzerie). S touto situací se nehodláme smířit. Vesna byla, je a doufáme, že i bude jedna z nejlepších dětských léčeben pro hendikepované děti. Proto žádáme vedení SLL Janské Lázně a ministerstvo zdravotnictví, aby hledaly taková opatření, která povedou k zachování lázeňské péče pro děti v komplexu Vesna,“ uvádí v prohlášení petiční výbor zastoupený Hanou Pánkovou, Ivou Řezníčkovou a Lucií Langovou. Na této petici, jejíž platnost vypršela 15. června, se během necelých dvou měsíců sešlo na 21 500 podpisů. Další podpisy však byly nasbírány také na klasické papírové petici, takže obě petice budou doručeny na ministerstvo zdravotnictví a 25. 6. 2013 pak budou předány Senátu Parlamentu ČR s žádostí o jejich veřejné projednání.

Tím však boj za záchranu VESNY, potažmo celých Janských Lázní, rozhodně nekončí. Důkazem budiž v první řadě občanská iniciativa Zachraňme Vesnu, jež měla původně podobu facebookovské skupiny, ale díky velkému zájmu jejích členů (momentálně má na této sociální síti bezmála 3300 příznivců) i médií byla následně přesunuta také na oficiální webové stránky (www.zachranmevesnu.cz). „Iniciativa se aktuálně stala také členem krizového štábu lázní,“ osvětluje I. Řezníčková. Tento krizový štáb sestává ze Svazu pacientů ČR, Společnosti C-M-T, Petičního výboru a občanské iniciativy „Zachraňme Vesnu“, Národní rady osob se zdravotním postižením ČR, Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR a z Lékařského odborového klubu – Svaz českých lékařů. Štáb si klade za cíl zamezit likvidaci českého lázeňství, upozornit na změny v indikacích, informovat veřejnost o aktuálním dění a jednat s odpovědnými orgány.

Svůj nesouhlas s aktuální situací kromě toho nahlas vyjádřilo zhruba 300 lidí, kteří první červnový den dorazili na protestní akci, jež se odehrávala na tamější Kolonádě. Organizátoři Michal Šimůnek a Martin Dvořák k ní uvádí: „Cílem demonstrace bylo vlít pacientům i zaměstnancům lázní do žil trošku pozitivní energie, aby věděli, že nejsou sami a že za nimi stojí řada lidí.“ Významnou součástí demonstrace byla také diskuze s přítomnými hosty, mezi nimiž nemohl chybět ani ministr zdravotnictví Leoš Heger. Ministr veřejně přislíbil, že udělá maximum proto, aby bylo fungování dětské léčebny VESNA zachováno, a následně svůj slib ztvrdil podpisem již zmiňované petice.

V rozhovoru pro časopis Můžeš komentuje ministr svůj postoj a poukazuje na nutnost fungování státních lázní reformovat. „Musí se věnovat hledání nových způsobů získávání pacientů, hledání nových služeb, zlepšení celkové ekonomiky. V žádném případě ani tým, který vede můj první náměstek a který má nalézt širší, dlouhodobé řešení, ani já osobně neuvažujeme o zrušení nebo privatizaci Vesny. Bohužel jsem neviděl v této situaci snahu minulého vedení léčebny řešit vše konstruktivně. Naopak vedení vypouštělo nejrůznější dezinformace, které pak zejména rodiče mohly znervóznit,“ uvedl.

Také nově povolaný krizový manažer Josef Šimurda vyjádřil naději v lepší zítřky. Michal Šimůnek však uvedl, že i přesto problémy přetrvávají a nehodlá se nechat ukonejšit sliby: „Pokud jednání s novým ředitelem i s ministerstvem zdravotnictví nepřinesou zásadní změnu oproti stávajícímu stavu, jsme rozhodnuti znovu demonstrovat, tentokrát už v Praze před Ministerstvem zdravotnictví,“ shrnuje možné záměry v budoucnosti.

A jaká je aktuální situace v lázních? Janské Lázně získaly smlouvu na rehabilitační pobyty, které nejsou limitované na dobu tří týdnů, jak tomu je v tuto chvíli. Podle slov zaměstnanců se Šimurda na nedávné poradě vyjádřil, že bude zachována jak VESNA, tak léčebna pro dospělé, ovšem ta se bude ubírat spíše „komerčnější formou“, tudíž bude mít podobu wellness a rekondičních pobytů zejména pro zahraniční klientelu. „Počet lůžek se prý zredukuje přibližně o třetinu. 240 z nich bude určených pro děti a dalších 240 pro dospělé pacienty. Z těchto 240 lůžek má ale 170 z nich sloužit účelům rehabilitačním a zbylých 70 lázeňským,“ popsala pracovnice lázní. Nyní nezbývá než vyčkávat, jak se s novou úlohou vypořádá ředitel Šimurda i celý tým léčebny.

Magdalena Hanková

Foto: František Bartoš a  Martina Přidalová