Práce po úraze? Pro konstruktéra žádný problém | Vozíčkář

Práce po úraze? Pro konstruktéra žádný problém

9.9.2016

jaroslav-dejmek-1Jaroslav Dejmek se narodil v roce 1988. Na Technické univerzitě Liberec, fakulta strojní, získal v roce 2011 bakalářský titul. Začal pracovat jako konstruktér ve firmě MZ Liberec a pokračoval i ve studiu.

Přišel květen 2012 a výpadek proudu ve firmě. Na počítači nešlo pracovat, dostal tedy volno a jel domů. Protože za čtyři dny měl jet na služební cestu do Itálie, rozhodl se ještě s kamarádem vyrazit do skal a šplháním se odreagovat. Shodou špatných okolností a technické závady se lano uvolnilo a následoval pád z 12 metrů, nejdříve zbrzděný, pak již volný.

Naštěstí kousek odsud cvičila horská služba, takže mohla nabité vědomosti hned uvést do praxe a zavolala vrtulník. Jaroslav byl letecky převezen do FN v Hradci Králové, kde první dny trávil na Klinice anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny. Poté byl převezen na JIP a uveden do umělého spánku. Koncem července následoval převoz do KN v Liberci a poté do Hamzovy léčebny v Košumberku. Až v březnu 2013 byl propuštěn do domácí péče. Určitě by si tehdy přál, aby k výpadku proudu ve firmě nedošlo, protože následky pádu byly dost děsivé. Zlomený 7, 8, 9 a 10 obratel, úlomky osmého obratle plně přerušily míchu, zlomenina spodní kosti lebeční, kde úlomky pronikly dovnitř a poškodily smysly. Výsledkem je zhoršená mluva, disfunkce pravého ucha, snížení čichu na 2 % a nutnost nosit brýle.

Nastoupil zpátky do firmy, ale v rámci restrukturalizace byl propuštěn, od roku 2014 dělá „na sebe“. Nyní pracuje, sportuje, hraje tenis a dokonce skáče i z letadla.

jaroslav-dejmek-2

Jaroslav se věnuje i handbiku.

Téměř osm měsíců po úraze jste byl propuštěn do domácí péče. Byl to návrat radostný? Byly potřeba například nějaké stavební úpravy?

Ano, byl jsem rád, že se vracím konečně domů. Jediné dvě nutné úpravy byly vyměnit úzké dveře do koupelny (koupelna je společně s WC), což bylo provedeno ještě před mým návratem a na schody se musela pořídit závěsná šikmá plošina. Ta se budovala už za mé přítomnosti, takže jsem byl odkázán na pomoc rodiny a kamarádů, kteří mě na vozíku po schodech vynesli. Žádné obavy jsem neměl. Téměř šesti měsíční pobyt v Hamzově léčebně, kde mě v rámci možností naučili soběstačnosti, mě celkem dobře připravil na návrat do běžného života.

Když jste se vrátil domů, měl jste již představu, co budete dělat? Uvažoval jste, zda se budete moct vrátit do firmy? 

Tuto věc jsem nemusel řešit, neboť jsem o práci nepřišel (už jsem měl smlouvu na neurčito, po úraze byla předělána na dohodu o pracovní činnosti). Dokud jsem byl na nemocenské, zaměstnavatel mě nemohl vyhodit. Po získání invalidního důchodu jsem čerpal dovolenou, které jsem měl za pobyt v nemocnici opravnu hodně. Za celý rok + starou, která mi z důvodu nemožnosti vyčerpání byla převedena do dalšího roku. Navíc jsem již v rehabilitačním ústavu pracoval. Zaměstnavatel mě vybavil pracovním notebookem (tzv. mobilní pracovní stanice), vzdáleným přístupem do firmy (VPN), takže v práci mě omezovala jen rychlost internetu, jinak to bylo, jako bych seděl v kanceláři. Takže mě vlastně ani nenapadlo, že bych o práci mohl přijít. Tímto chci také firmě MZ Liberec poděkovat. Její přístup byl opravdu příkladný.

Jaké jste měl v podniku podmínky k práci a jak Vás po úraze zpátky přijali? 

Když jsem do firmy nastoupil, hlavní sídlo bylo v Liberci a tady byla v podstatě jen pobočka. Což znamenalo, že zde v tuto chvíli pracovalo cca 45 zaměstnanců, takže jsme se dobře znali. Bývalí kolegové za mnou dokonce byli několikrát v nemocnici. Před mým úrazem se již začala budovat hala, kam se mělo hlavní sídlo přesunout. Její součástí je i administrativní budova, Jenže pracoviště byla bohužel v patře. Firma tedy musela na schody pořídit schodišťovou plošinu. Jakožto konstruktér jste rovnocenný zaměstnanec, protože u PC je opravdu jedno, na čem člověk sedí. Další plus je pro takovouto firmu finanční zvýhodnění při zaměstnání invalidy.

Když jste „byl odejitý“, byla to pro Vás psychická rána nebo jste byl naopak rád, že teď budete sám svým pánem? 

Soukromě jsem pracoval od července a smlouva mi byla ukončena v lednu. Takže bych stejně později nejspíše odešel a dělal už jen soukromě. Stejně jsem po mém odchodu dostal dvě nabídky práce.

Jedním z dalších koníčků pro něj začal být tenis.

Jedním z dalších koníčků pro něj začal být tenis.

Děláte konstrukční práce na PC všeho druhu pro kohokoliv, jednou z Vašich zakázek byl i vozík pro invalidy. Nezkoušíte sám něco navrhnout nějaký zlepšovák?

Elektrický vozík vyvíjím spolu se společností Život bez bariér Nová Paka. Podstatnou část i funkční prototyp zhotovil její předseda představenstva a sám vozíčkář. Na žádném takovém zlepšováku nepracuji, ale do budoucna to určitě nevylučuji. Co se týče práce (a samozřejmě peněz) jsem soběstačný, co se týče běžných činností, potřebuji s některými minimálně pomoc.

Berete zakázky od různých firem, setkal jste se od některé z nich s despektem a nedůvěrou, případně s nekorektním jednáním?

S tím jsem se naštěstí nesetkal. V tomto oboru je velká výhoda, že kdyby vás někdo chtěl oblafnout, třeba i nezaplatí, přijdete jen o čas, který jste tomu věnoval.

Doktoři vám prorokovali, že pokud se probudíte z umělého spánku, budete duševně na úrovni dvouletého dítěte. Co vás nejvíce posilovalo a podporovalo na cestě dokázat jim, že se mýlí?

První týdny po probuzení si vůbec nepamatuju, takže třeba nevím o tom, jak jsem přijal to, že jsem ochrnutý. Takže v podstatě nic takového ani nebylo.

Sportovci, kteří utrpí úraz, se pak snaží obyčejně vrátit k danému sportu a třeba jen čestným kolem symbolicky ukázat, že už jsou zpátky. Měl jste touhu vyšplhat ještě jednou na skálu, abyste ji dokázal, že vás nezlomila a nepokořila?

jaroslav-dejmek-4

Adrenalinu se mladý konstruktér nebojí.

Lezení by mělo být hlavně o nohách, takže s disfunkcí dolních končetin to nemá cenu. Sice jsem viděl, že někteří paraplegici lezou jen rukama, ale to mě neláká.

Jezdíte na čtyřkolce, hrajete závodně tenis, máte nějaký sen nebo cíl, na jehož splnění pomalu ale jistě pracujete?

Tenisu na vozíčku se věnuji poměrně chvíli (cca 2 roky), letos je to má první sezóna. Takže žádné dobré výsledky ještě nejsou. Cíl je dostat se mezi 10 nejlepších v republice, ale to ještě chvíli potrvá… Hraji pouze individuálně. Další sen je rodinný dům, který by se snad v dubnu měl začít plnit.

Myslíte, že díky svému úrazu jste třeba získal něco, co by se vám za „normálních“ okolnosti nepodařilo?

Určitě bych se nevrátil k tenisu, který jsem v dětství hrál (teď trénuju tak 4 x týdně). Určitě bych byl zaměstnaný a nedělal jako OSVČ

Děkujeme za spolupráci.

Vítek Formánek a Eva Csölleová

Share

2 comments

  1. Potvrzuji Jardova slova. Bez jeho konstruktérské práce bychom těžko náš nový vozík – naši inovaci dali dohromady, a hlavně představili investorům. Je to výborný kluk, pracovní kolega s ,,velkou výhodou cílové skupiny“ a skvělý a skromný ,,parťák“. Jardovo dílo zde: http://www.zbb.cz/clanek/co-vsechno-bude-umet-bezbarierovy-vozik-no-limit
    Josef Fučík, předseda správní rady ŽBB, z.ú.

  2. Potvrzuji Jardova slova. Bez jeho konstruktérské práce bychom těžko náš nový vozík – naši inovaci dali dohromady, a hlavně představili investorům. Je to výborný kluk, pracovní kolega s ,,velkou výhodou cílové skupiny“ (jako my ,,4kolečkoví“) a skvělý a skromný ,,parťák“. Jardovo dílo zde: http://www.zbb.cz/clanek/co-vsechno-bude-umet-bezbarierovy-vozik-no-limit
    Josef Fučík, předseda správní rady ŽBB, z.ú.

    PS: Vypadla mi z textu zavorka – a jak smazu nebo opravím předchozí komentář. Divné ze to intuitivně nejde.

Komentáře

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Povinná pole jsou označena *

*


*

Můžete používat následující HTML značky a atributy: <a href="" title=""> <abbr title=""> <acronym title=""> <b> <blockquote cite=""> <cite> <code> <del datetime=""> <em> <i> <q cite=""> <strike> <strong>