Rodinu Márových není třeba dlouze představovat. Jejich expedice do všech koutů světa sleduje mnoho očí na webu, v knihách, na videu i na besedách, které pořádají den co den po celé republice. Jejich příznivci se už můžou těšit na zážitky – Márovi mají za sebou další z dalekých cest, tentokrát na západní pobřeží severní Ameriky.

Rodině cestovatelů nechybí cílevědomost ani kuráž. Chtějí poznat všechny kontinenty, od roku 2011 je Jirka Mára dokonce držitelem českého rekordu jako jediný vozíčkář, který navštívil všechny obydlené světadíly. Jirkovi je teď jednadvacet let, má svalovou dystrofii a je hlavním iniciátorem a plánovačem výprav. „V severní Americe jsme ještě nebyli. Navštívili jsme sice Grónsko, ale to je ostrov, takže západní pobřeží USA byl náš jasný cíl. Je totiž mnohem zajímavější než východ Spojených států a navíc je to kousek na Havaj,“ popisuje vedoucí výpravy, otec, který se jmenuje stejně jako jeho tělesně postižený syn, Jiří Mára.

Hula hula tanečnice

Kromě toho nemohli vynechat Hollywood, Grand kaňon, národní park Yellowstone, kasina v Las Vegas a řadu dalších míst. Cílem rodiny Márových byla právě spíš přírodní panoramata a světoznámé parky. „Na pohyb vozíčkářů tam jsou výborně připraveni. Hodně Američanů má potíže s pohybem, nejen kvůli hendikepu, ale i kvůli nadváze, takže většina parků byla plně přístupná. Dokonce tam šlo i vypůjčit invalidní vozík,“ popisuje Jiří Mára starší. Se stejnými službami se setkali i při projížďce hollywoodským filmovým studiem.

Velký zážitek byl ze stejného města z obří horské dráhy. Prudké zatáčky, pády dolů, voda… Jirka měl co dělat, aby to zvládl. „Musím se přiznat, že z toho cukání a rychlosti jsem měl strach i já,“ dosvědčil jeho velmi odvážný otec.

Golden Gate Bridge, San Francisco

V kabince vozíku řítícího se dolů stokilometrovou rychlostí však zážitky z cest nekončí. „Když se proti vám řítí stádo bizonů nebo když se vás na Havaji zeptají, proč je v Česku zrovna zakázáno pít alkohol, to jsou momenty, které udiví každého. Na takové chvíle se nezapomíná,“ uvažuje mladý cestovatel.

Při takovém toulání po zeměkouli nejde nepotkat domorodce. Jirka s nimi moc nemluví, v angličtině si ještě moc nevěří, ale táta mu vše přetlumočí. Kontakt s místními ho na cestování totiž hodně baví. „Ze všech kontinentů a expedic, které jsme podnikli, mě Američané nejvíc zklamali. Jsou to lidé většinou namyšlení, nikdo na světě podle nich není víc. Občas se tak k nám i chovali. Když jsme přišli na infocentrum kdekoliv na světě, vždy se pracovníci snažili, aby nám co nejvíc pomohli. V USA nám tu a tam dali najevo, že bychom se měli nejdřív pořádně naučit anglicky, protože nemluvíme jak rodilí mluvčí. Nebo se nás jeden člověk zeptal, zda je v Česku dostupný internet a jestli víme, co to je e-mail,“ kroutil nechápavě hlavou Jiří.

Všechny tyto i další postřehy z cesty můžou zájemci sledovat v připravovaných knihách i videokazetách. Více informací i fotografií najdete na www.jirkamara.cz nebo na facebooku.

Aneta Šedá