Obdivuhodný start v ligové soutěži měli pardubičtí sledge hokejisté. Novy tým, který hraje ligu vůbec poprvé, slaví jedno vítězství za druhým. Jeho kapitán Pavel Kubeš, s nímž jsme vedli následující rozhovor, má rozhodně důvody k optimismu.
Několik let jezdili vozíčkáři z Pardubicka trénovat a hrát sledge hokej do Kolína. Jak došlo ke vzniku mužstva v městě perníku?
I já jsem tam jezdil asi tři roky. Původně nás bylo pět – tři vozíčkáři, já choďák po amputaci nohy a jeden zdravý sportovec. Pak se ozvali další zájemci z Vysočiny, pro které byly tréninky v Kolíně už dost daleko. A tak jsem se loni na jaře rozhodl založit občanské sdružení a někdy na podzim jsme začali trénovat. Většina zájemců byla úplnými nováčky, museli se nejdřív učit zvládnout pohyb na ledě a přihrávky. No a letos jsme poprvé nastoupili do sledge hokejové ligy jako SHK Mustangové.
Sledge hokej je v Česku poměrně mladým sportem, který se však rychle rozvíjí. Jak liga momentálně vypadá?
Už v ní hraje sedm tymů, konkrétně Sparta Praha, své mužstvo má dále Kolín, Zlín, Karlovy Vary, České Budějovice a Studénka na Ostravsku. Letos vypadla Olomouc, zapojily se Pardubice. Hraje se systémem každý s každým doma a venku. Takže odehrajeme celkem 12 zápasů. Vždy o víkendech: jedno utkáni je v sobotu, druhé v neděli. Liga začíná v září a končí obvykle v březnu, protože v dubnu se koná mistrovství světa.
Mohou být ve sledge hokeji i zdraví hráči, jako tomu je ve vozíčkářském basketbalu?
V týmu smí být až pět zdravých hráčů, ovšem na ledě mohou být zároveň maximálně dva. Pardubičtí Mustangové mají tři zdravé hráče. Jsou pro nás přínosem nejen během zápasu, ale hodně nám pomáhají i na trénincích a v šatnách: nosí nám vozíčkářům tašky a zavazadla, vyřizují některé formality. Někdy se i stane, že se z našeho zápasu hráč rovnou vydá na běžný hokej třeba do Chrudimi: ovšem ani jeden z našich choďáků není profesionálním sportovcem.
Co bylo nutného pro založení a rozjezd vašeho klubu?
Bylo nutné mít určitý počet lidí, založit sdružení, zaplatit různé poplatky a pak samozřejmě
startovné, bez něj bychom do ligy nemohli. Tohle všechno bylo celkem snadné, obtížnější bylo shánění potřebné výstroje, hokejových sáněk a také financí od sponzorů.
Jak si Mustangové vedou při své premiéře v lize?
Pokud jde o kvalitu hry, měli jsme to snazší, protože pět hráčů včetně mě několik let dojíždělo trénovat do Kolína. Pravě oni táhnou nováčky, pomáhají jim zvládnout techniku hry a získat potřebné sebevědomí. Zkušeným hecířem je třeba obránce Tomáš Kvoch. Zatím se nám daří. Teď, na začátku listopadu, kdy je odehrána polovina ligových zápasů, jsme ztratili jediný bod a v pěti zápasech jsme vyhráli. Přitom před zahájením soutěže mi všichni říkali: Počítej s tím, že na začátku budete jen prohrávat, prošly si tím všechny týmy. My ale zatím vyhráváme, to musím zaklepat. Vedeme ligu, a to asi nikdo nečekal!
Představme si mladého muže na vozíku, který má zájem si sledge hokej opakovaně vyzkoušet. Co byste mu doporučil?
Nejdřív je zapotřebí zjistit, zda vůbec může tenhle sport dělat. Musí totiž mít zdravé ruce. Mimochodem nejlepší hráči bývají amputáři: třeba naše patnáctičlenné mužstvo jich má pět. Hokeji se běžně věnují i paraplegici s funkčním břišním svalstvem. V týmu máme i sportovce s dětskou mozkovou obrnou. Dál je samozřejmě nutné zajistit pro zájemce potřebnou vystroj a sledge. Originální norská sledge vyjde na 1000–1250 euro, výstroj je zcela běžná hokejová – kromě hokejek, které se vyrábějí na zakázku. Tohle všechno sháním pro tým já: zajistil jsem sponzory, kteří nám dali sedáky, rámy či dresy. Zájemce o tenhle sport u něj většinou zůstane, jen málokdo vyjede jednou dvakrát na led a už se mezi námi neukáže.
Sledge hokej v kostce
Tento sport pro vozíčkáře vznikl ve Švédsku počátkem 60. let minulého století, kdy skupina nadšenců v jednom rehabilitačním centru vymyslela první sledge (tj. sáňky se dvěma noži a odpichovací hole s bodci). V roce 1969 se uskutečnilo první mezistátní utkání mezi týmy Norska a Švédska. Na počátku 80. let se hokej pro vozíčkáře objevil také ve Velké Británii a Kanadě, na začátku 90. let přibyly do pomyslné rodiny Spojené státy, Japonsko a Estonsko. V roce 1994 se sledge hokej poprvé v historii představil na paralympiádě, která se konala v norském Lillehammeru. Na přelomu tisíciletí se přidala mužstva Německa, Koreje a Nizozemska. V Česku vznikl první tým v roce 1999 ve Zlíně. V roce 2002 se přidaly týmy Kolína a Olomouce, a tak se mohl uskutečnit historicky první ročník ligové soutěže pod názvem Český pohár. Vítězem se stali Sedíci berani ze Zlína. Rok poté byly založeny tý
my v Karlových Varech a Českých Budějovicích. Vítězem druhého ročníku se stal nováček z Českých Budějovic. V roce 2005 se v naši zemi uskutečnilo mistrovství Evropy, kde Češi v konkurenci šesti mužstev skončili čtvrtí. Ve stejném roce přibyl na domácí scéně další celek – Sparta Praha. V roce 2007 Česko vybojovalo stříbro na mistrovství Evropy v Itálii. O rok později dosáhla česká reprezentace velkého úspěchu na mistrovství světa skupiny B v americkém Bostonu: skončila na 2. místě a vybojovala si tak právo účasti na světovém šampionátu skupiny A, jehož dějištěm byla v roce 2009 Ostrava. Ostravsky turnaj byl zároveň i kvalifikaci na zimní paralympiádu, která se konala v roce 2010 v kanadském Vancouveru. Díky 5. místu se na ni česky sledge hokejový tým kvalifikoval a v Kanadě skončil rovněž na 5. místě.
V roce 2009 vznikl nový klub ve Studénce a v roce 2011 v Pardubicích. Ligu u nás v současnosti hraje sedm tymů. Aktuální informace o pardubickém sledge hokeji a kontakty lze najit na stránkách www. shkpardubice.cz
Miloš Pelikan
