Pokud se zácpa objeví, je první volbou použití projímadel. Tyto přípravky působí na činnost střev nebo na změkčování tuhé stolice a pomohou tak posunu stolice k rektu a následnému vyprázdnění.
Projímadla (laxativa)
Stimulační či kontaktní laxativa jsou přípravky, které stimulují střeva k silnější a pravidelnější peristaltice. Dráždí střevní sliznici, čímž dochází ke snížení vstřebávání vody do organismu, a tím podporují vypuzení stolice. Výsledek se dostaví do 6–12 hodin u laxativ jako např. Guttalax a produkty ze senny. Doba působení je však individuální. Pokud plánujete vyprazdňování na ráno, je vhodné tento typ laxativ aplikovat před spaním. Mezi kontaktní laxativa patří i bisacodyl, který je obsažen v čípcích Dulkolax, které jsou volně dostupné nebo se připravují v lékárně na recept. Bisacodyl působí lokálně přímo v tlustém střevě a podporuje významně peristaltiku. Účinek se obvykle u lidí s míšním poškozením dostaví za 15–30 minut. Připravované čípky mohou být v případě úporné zácpy i silnější, jak doporučí a předepíše lékař.
Objemová laxativa fungují na stejném principu jako vláknina obsažená ve stravě: vážou vodu, změkčují stolici a tím usnadňují její průchod. Vyrábějí se z extraktu rostlinné a ovocné vlákniny a jsou k dostání ve třech formách (jako prášek rozpustný ve vodě, roztok nebo tableta). Podmínkou účinku je dostatečný přívod tekutin, jinak mohou tato laxativa zácpu ještě zhoršit. Je proto zapotřebí vypít více než 8 velkých sklenic tekutin přes den. Objemová laxativa lze bezpečně užívat i dlouhodobě: u někoho se může objevit nadýmání břicha, ale tento vedlejší efekt se obvykle po 3–4 týdnech vytratí. Nejvíce používané objemové laxativum je rozpustná vláknina psyllium.
Osmotická laxativa jsou látky (tekutiny sladké chuti), které způsobí zvýšení kyselosti střevního obsahu a následné zvýšení obsahu vody ve stolici, zvětšení obsahu střev a zlepšení jejich vyprazdňování díky řidší stolici. Efekt se dostaví za 6–12 hodin, proto se mohou brát na noc s tekutinami. Tato laxativa jsou např. laktulóza ve formě sirupu, Fructolax (přírodní projímadlo na ovocném základě) nebo glycerínové čípky, které změkčí stolici a pomohou odchodu stolice. Pokud je třeba větší dávka laxativ, mohou se užít 2x denně: ráno a večer. Vedlejší účinky mají tato laxativa zřídka a lze je používat dlouhodobě k podpoře návyku pravidelného vyprazdňování.
Klystýr
Účinným pomocníkem při zdolávání zácpy se může stát i klystýr (klyzma). K provedení je potřeba mít irigační soupravu (irigátor), která se skládá ze závěsné nádržky s vývodem, irigační hadice, dvoupolohového kohoutu a trubice do konečníku (pro dospělé o průměru 10 mm). Klystýr se provádí vleže na pravém boku, kdy se zasunutou rektální rourkou do konečníku pomalu přivádí vlažná voda (o teplotě 36–38 °C). Množství vody se řídí pocity člověka s míšním poškozením; u tetraplegiků se může objevit autonomní dysreflexie.
Konečník a esovitá klička tlustého střeva naplněná vodou způsobí umělý silný tlak, který spustí vyprazdňování. To odstraňuje z tlustého střeva nahromaděnou stagnující stolici a také hnilobné části – pomůže tedy nejen s léčbou zácpy, ale i s vyčištěním střev. Odstranění nánosů může mimochodem odstranit i kožní problémy nebo bolesti hlavy.
Projímavé klyzma se provádí formou mikroklyzmatu s malým obsahem tekutiny (ricinového oleje, glycerinu), kdy člověk tekutinu (100–200 ml) udrží déle ve střevech a snadněji se vyprázdní. Potřeba je stříkačka Janet a rektální rourka namazaná vazelínou.
Doporučení a rady na závěr
Zácpa je závažný stav a nesmí se podceňovat žádné její příznaky (u akutní ani u chronické formy). Pokud dodržujete pravidelné stravování, pijete denně dostatečné množství tekutin, chodíte pravidelně na stolici a nezadržujete ji a máte také dostatek pohybové aktivity, zácpa se objeví jen výjimečně: např. při nemoci, což souvisí s vyšší tělesnou teplotou a s užíváním léků.
Příště se zaměřím na správné stravování v rámci zdravého životního stylu vozíčkářů. Už nyní ale uvedu rady pro výběr vhodných potravin při zácpě:
– maso a masné výrobky: libová masa a ryby, kvalitní šunky s obsahem masa více než 80 %;
– mléko a mléčné výrobky: na základě individuální snášenlivosti, volit přednostně kysané mléčné výrobky se sníženým obsahem tuku do 3 % tuku v sušině, sýry do 45 % tuku v sušině, tvarohy, jogurty (ne light);
– tuky a oleje: ve stravě by se neměly omezovat, spíše je nutné zaměřit se na jejich kvalitu a upřednostnit rostlinné tuky jako olivový, řepkový nebo sójový olej;
– ořechy: ve formě ořechové moučky (jemně namleté a přidávané do buchet, jogurtů), ořechová másla;
– semínka a jadérka: lněná, sezamová a slunečnicová semínka, dýňová jadérka (změkčená během noci) k snídani s müsli či s jogurtem nebo míchaná s kyselým mlékem či kefírem;
– luštěniny: hrášek, bílá i tmavá fazole, čočka, sója (i sojové výrobky);
– celozrnné pečivo, vločky (ovesné, ječné, špaldové, amarantové), müsli (ne zapékané a přislazované), otruby, celozrnná mouka, pohanka, jáhly, oves, proso apod.;
– přílohy k jídlu: střídat brambory, těstoviny celozrnné, semolinové, rýži natural, basmati, jasmínovou, luštěniny.
(Vybráno z publikace „Nutriční opatření u zácpy“, autorka: Gabriela Janíšková, nutriční terapeutka.)
Zdeňka Faltýnková
e-mail: faltynkova@czepa.cz
telefon: 607 453 501
