Film

Slavný astrofyzik na vozíku se v poslední době ocitl hned několikrát v centru pozornosti médií. Nejnověji v souvislosti s udílením prestižních Oscarů: drama Teorie všeho o jeho životě se sice nestalo nejlepším filmem roku, ale cennou sošku za nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli získal Eddie Redmayne. Ten během natáčení spolupracoval s tanečním instruktorem, aby se dokázal věrohodně pohybovat jako člověk, jehož svalstvo ochabuje každým dnem.

film Teorie všeho 1Film Teorie všeho se v českých kinech hraje od 26. února a je v něm přítomen i skutečný Stephen Hawking. Namluvil totiž téměř všechny věty vyslovené hlasovým syntezátorem. O snímku, který zhlédnul ještě před jeho dokončením, prohlásil: „V některých momentech jsem měl pocit, že se dívám sám na sebe.“

Rock

Ve světě rockové hudby je jen málo kapel, které jsou významnější a oblíbenější než Pink Floyd. Není divu, že když skupina v listopadu vydala po dlouhých dvaceti letech nové album The Endless River, patřilo záhy k nejprodávanějším nahrávkám v mnoha zemích. Geniální vozíčkář přispěl svým hlasem do skladby příhodně nazvané Talking Hawking. Šlo o jeho druhou spolupráci s Pink Floyd: poprvé si „zazpíval“ v roce 1994 na předchozí desce The Divison Bell.

Literatura

Na pultech našich knihkupectví je od loňského září Hawkingova autobiografie Stručná historie mého života. Věhlasný astrofyzik ji začíná pozoruhodným postřehem:

„Narodil jsem se přesně tři sta let po smrti Galilea. Nicméně v týž den se narodilo odhadem dalších dvě stě tisíc dětí – jestli se některé z nich také později věnovalo astronomii, to nevím.“ Nadmíru čtivé vzpomínky jsou doplněny mnoha fotografiemi, které Hawking dosud nikde nezveřejnil.

Zatímco své objevy, teorie a odhady bere astrofyzik vážně, na cestu, která k nim vede, se dívá s pozoruhodným nadhledem: „Vědci a prostitutky dostávají peníze jen za to, co je baví, a není fér tomu říkat práce.“ Svou nemoc, kvůli níž může už desítky let hovořit s lidmi jen za pomoci počítače, pak vnímá Hawking hlavně jako šanci: „Když člověku hrozí smrt, uvědomí si, že život stojí za to žít, a náhle existuje spousta věcí, které chce dělat.“

Název knihy odkazuje na Hawkingovu nejznámější, populárně naučnou knihu Stručná historie času, jíž se prodalo přes 15 milionů výtisků. Černé a červí díry, velký třesk, zárodečné vesmíry či gravitační zákony samozřejmě nechybějí ani v téměř čtyřsetstránkových memoárech. V nich ovšem převažují události a příhody z koloběhu profesního i soukromého života: Hawking je otcem tří dětí, má tři vnoučata a tvrdí, že velkou zásluhu na tom, že je na světě mnohem déle, než odhadovali lékaři, má jeho manželství a spokojený rodinný život.

Za pět minut dvanáct

film 3

Bez povšimnutí nelze ponechat Hawkingovo působení v elitní skupině vědců spojené s časopisem Bulletin of The Atomic Scientist. Skupina je oprávněna hýbat ručičkami hodin Doomsday Clock na budově univerzity v Chicagu, které od roku 1949 symbolicky ukazují čas do zničení světa. V lednu byly posunuty o dvě minuty dopředu: lidstvu už neodbíjí příslovečných za pět minut dvanáct, nýbrž pouhé minuty tři. Odborníci své rozhodnutí zdůvodnili pokračujícím nebezpečím jaderné apokalypsy a nevratných změn životního prostředí.

Samotný Hawking navíc varoval před rychlým rozvojem umělé inteligence, který by mohl znamenat konec pro lidskou rasu. „Lidé jsou omezeni pomalou biologickou evolucí a kvůli tomu nemůžeme konkurovat robotům, proto budeme možná nahrazeni,“ sdělil nedávno serveru BBC. A dodal, že inteligentní stroje by se pak vylepšovaly samy.

Bůh a porouchaný počítač

Po velmi chmurné předpovědi může člověk hledat útěchu třeba u Boha. Jestli nás kdysi právě on stvořil k obrazu svému, snad nás nenechá vyhynout… Ale třiasedmdesátiletý Hawking s ním ve svých úvahách moc nepočítá, byť jeho existenci připouští: „Nalezneme-li odpověď na otázku, zda my a vesmír vůbec existujeme, bude to znamenat konečné vítězství lidského ducha – protože pak pochopíme mysl Boha,“ napsal v roce 1988 v knize Stručná historie času. Avšak v rozhovoru, který před čtyřmi lety poskytl britskému deníku Guardian, prohlásil: „Na mozek se dívám jako na počítač, který přestane fungovat, když se porouchá některá z jeho součástek. A pro rozbité počítače neexistuje žádné nebe ani posmrtný život. Je to pohádka pro lidi, kteří se bojí temnoty.“

Zázrak a každodennost

Veřejnost se zatím nedověděla, co si zcela ochrnutý Stephen Hawking myslí o faktu, že je jediným člověkem s amyotrofickou laterární sklerózu, který žije tak dlouho. Lékaři neznají nikoho jiného, kdo s touto chorobou přežil desítky let. Jde o zázrak? O Boží dar?

TTOE_D49_ 13463.NEF

Možná hraje klíčovou roli Hawkingova psychika. „Jsem postižen prakticky celý svůj dospělý život. Nezabránilo mi to mít hezkou rodinu a být úspěšný v práci. Snažím se žít co nejvíc normálně a nemyslet na svůj stav a nelitovat, co všechno mi nemoc znemožnila dělat,“ uvedl na svém webu.

Oprávněně lze namítnout, že Hawkingovy běžné dny nejsou moc podobné způsobu, jímž vyplňují svůj čas obyčejní Evropané. Geniální vědec loni vystupoval s legendární skupinou komiků Monty Python. Zažil stav beztíže ve speciálně vypolstrovaném letadle, které s ním během hodiny provedlo nad Atlantikem několik střemhlavých pádů. Chystá se na cestu do vesmíru. A připouští, že je posedlý cestováním v čase: kdyby mohl, navštívil by prý Marilyn Monroe v dobách její největší slávy nebo by zaskočil za Galileem Galileim.

Ale o tom všem někdy příště. Teď si zajděte do kina na Teorii všeho a pak na webovky Vozíčkáře napište, zda vám tenhle film otevřel oči.

Miloš Pelikán