Byl to zcela jistě pozoruhodný člověk a jeho životní příběh stojí za připomenutí. Ne každý z nás totiž stihne pojmout vlastní sestřenici za manželku, prodat Anglii 50 torpédoborců, přežít atentát a vyhrát světovou válku z ortopedického vozíku. Franklin Delano Roosevelt to dokázal.


Čtyřnásobný prezident Spojených států amerických se narodil 30. ledna 1882. Už v osmadvaceti letech zahájil kariéru jako senátor ve státě New York. Do nadějné politické kariéry však vstoupila v roce 1921 neočekávaná událost. Poblíž kanadského ostrova Campobello si při úrazu poranil páteř a domů už se vrátil s nepříjemnou třesavkou. Po dvou dnech zjistil, že mu ochrnuly nohy. V tu dobu ještě netušil, že svých zbývajících 24 let stráví na ortopedickém vozíku. Lékaři diagnostikovali příčinu zdravotních problémů – obrnu. F. D. R. se s novou situací ovšem vypořádal po svém, rozhodl se bojovat. Pokračoval ve veřejných funkcích tak úspěšně, že v listopadu 1932 vyhrál prezidentské volby. Ještě než stihl nastoupit do úřadu, zúčastnil se veřejné schůze v Miami na Floridě, kde na něj zaútočil italský anarchista Giuseppe Zangara a pokusil se ho zavraždit. Roosevelt přežil atentát nezraněn, ale zemřel při něm starosta Chicaga, Čechoameričan Antonín Čermák.

Jako prezident nastoupil v době, kdy se národ potácel na pokraji hospodářské katastrofy, kterou pomohla odvrátit až blížící se druhá světová válka. Byl to on, kdo se naivně podepsal pod rozsudek udělat z Československa na půl století bolševickou gubernii, a byl to také on, kdo přiznal Rusům v Radě bezpečnosti právo veta.

Již během rehabilitace si Roosevelt oblíbil středisko Warm Springs v Georgii. Zdejší horké prameny mu pomáhaly s léčením. Vybudoval si zde i skromné sídlo, kterému se začalo říkat Malý Bílý dům. Po celou dobu pobytu v prezidentském úřadu byl jeho hendikep považován za přísné státní tajemství. Vládní mediální cenzura sledovala jakoukoliv zmínku o prezidentově životě na vozíku a každý takový pokus tvrdě trestala. Ochranka ve Warm Springs nekompromisně vytahovala z fotoaparátů návštěvníků filmy, na kterých by prezident mohl být zachycen v „zakázané pozici“. Z tohoto důvodu se zachovalo pouze naprosté minimum snímků F. D. R. na vozíku.

Prezidentské vozíky

Vozíky prezidenta Roosevelta stojí za zmínku. Dochovalo se jich několik, ale žádný z nich komfortem provedení rozhodně neomračuje. Zajímavý je například vozík určený k pohybu v interiéru, kterému sice chybí hnací obruče, zato má po levé straně pohotovostní popelník.

Všechny prezidentské vozíky jsou konstrukčně uspořádány tak, jak bylo v té době obvyklé, tedy hnací kola vepředu a stabilizační kola vzadu. Logickou nevýhodou tohoto uspořádání byla nemožnost překonávat větší výškové překážky jízdou „po zadním“.

Doprava

Doprava prezidenta byla rovněž komplikovaná záležitost. V souvislosti s pečlivým utajováním jeho zdravotního stavu se nastupování a vystupování odehrávalo v přísném soukromí. Prezident měl sice upravený automobil Ford na ruční řazení, ale moc si ho neužil. Mnohem častěji jezdil vlakem, přičemž při návštěvách New Yorku s oblibou využíval soukromou železniční vlečku pod hotelem Waldorf Astoria. Zajímavou úpravou prošel i letoun Air Force One. Roosevelt létal se strojem VC-54C od společnosti Douglas Aircraft. Administrativa Bílého domu pro něj používala důvěrné označení „Posvátná kráva“. K pohodlnějšímu nastupování pana prezidenta byl na břiše trupu vyříznut šikovný otvor, který se po každém použití musel pečlivě překrýt a zašroubovat. Později vznikl určitý druh výtahu, do kterého se však vešla pouze úzká skládací transportní židle známé firmy Everest & Jennings.

Bezbariérové úpravy

Skutečné bezbariérové úpravy v třicátých a čtyřicátých letech v podstatě neexistovaly. Impuls k prvním opatrným pokusům dal právě stav 32. amerického prezidenta. V místech, kde se častěji vyskytoval, se začaly vymýšlet úpravy umožňující pohyb ortopedického vozíku.

Proti výraznějším bezbariérovým úpravám se ale tvrdě stavěla propaganda, která prezidenta zpodobňovala jako svěžího a zcela zdravého člověka. Veškeré úpravy tak musely zůstat běžným pozorovatelům zastřeny. Platilo to i o prostorách Bílého domu, kde se například celých 12 let pokládaly přes schody pouze přenosné dřevěné rampy. Určitý komfort nabízela prezidentova koupelna na USS Iowa, kde bylo nainstalováno po obvodu vany mohutné chromované držadlo.

Dnes má Franklin Delano Roosevelt svůj památník ve Washingtonu. Památník slavnostně odhalil v roce 1997 prezident Clinton. Memorial zdobí socha prezidenta, spokojeně sedícího na ortopedickém vozíku. Dennodenně se k ní sjíždějí paraplegici z celého světa a pořizují si společné snímky na památku s člověkem, který vyhrál světovou válku z vozíku.

Petr Šika